V Turecku jsem už jednou 4
měsíce byla, takže jsem už věděla spíše možná tušila, co od této země mám čekat
a do čeho „jdu“. Chodila jsem poctivě 3 měsíce na turečtinu a moc jsem se sem
těšila, i když velikost Istanbulu mne trochu děsila, žije tu zhruba 18 milionů
lidí, no blázinec.
Musím se přiznat, že dva dny zhruba
před cestou mne trochu přepadla nervozita a hlavou se mi honily otázky: typu
mám všechno, co si sbalit, nezapomněla jsem na něco, mám všechny nutné papíry,
co ubytování – vyjde to, bude to čisté, hezké, budou tam na mne hodní? No zatím
po jedné noci a dnu to vypadá celkem slibně, ovšem budoucnost je nejistá… :-)
Na internetu jsme si našli pronájem,
budu totiž tady ještě se dvěma kamarády, kteří sem taky jedou na Erasmus, ovšem
oni budou chodit na jinou univerzitu než já a zatím jsem tu sama, Káča s
Jirkou dorazí o pár dnů později. Máme pronajatý byt ve čtvrti Fatih v evropské
části Istanbulu. Pan domácí je milý, jako většina místních obyvatel, včera mne nenechal
trčet uprostřed tohoto velkoměsta, vyzvedl mne a dokonce neměl ani zpoždění,
což u Turků nebývá pravidlem. Vzal mne hnedka na jídlo a pivo, takže hlady a
ani žízní jsem nestrádala.
Trochu jsem se bála, že budeme v turistické
oblasti, na mapě to vypadá celkem kousek od hlavního náměstí Taksim, ovšem to
jsem trochu podcenila velikost Istanbulu. Sice od Taksimu je to celkem kousek,
ale dneska jsem tady v okolí domu na žádné turisty nenarazila a to jsem to
toho prošla celkem hodně, dokonce jsem se stihla už i ztratit! V úterý mi
začíná škola, tak jsem na sebe zvědavá, jak tam dojedu, jelikož bydlím na
druhém konci města, cesta trvá zhruba dvě hodiny, ale zas kdo může říkat, že
jezdí do školy lodí!
![]() |
Ulice, kde bydlím |
![]() |
Náměstí ve čtvrti Fatih - Istanbul |
![]() |
Před mešitou, Fatih - Istanbul |
![]() |
Další momentka z dnešního prosluněného Fatihu |
0 komentářů