První školní den přede mnou, těším
se, jsem zvědavá a i trochu nerovní, ale hezky nervózní. Ráno nemůžu dospat,
klasická já a definitivně se probudím ještě před budíkem v 6.20. Vycházím z domu s velkou časovou rezervou, nedokážu totiž odhadnout, zda náhodou
nebude takto ráno zácpa. Vyrážím tedy na místní zastávku dolmuše, tedy takového minibusu fungujícího na bázi taxíku, který
jede po určité trase a vy můžete vystoupit v podstatě, kde chcete. Tento způsob dopravy mne opravdu
baví, moc nechápu jejich systém, tedy pokud nějaký vůbec existuje, ale asi je, jelikož to tam pár Turků řídí a domlouvají se mezi sebou vysílačkami. Peníze za cestu se platí přímo řidiči a cestující (cca 10 lidí) si podávají daný obnos mezi sebou až se dostanou k řidiči
a ten jim zas vrací peníze taky přes ně, takže občas jste taková spojka :).
Ráno zácpa není a školní autobus jede až za 40 minut, tak si jdu dát ještě čaj
do parku Gezi, ve kterém se konaly minulé léto velké demonstrace. Poté
přestoupím na školní autobus, který mne opravdu veze někam za Istanbul, kde téměř
uprostřed ničeho se nachází obrovský kampus v takovém tom americkém stylu
univerzit, který znáte z filmů. Je to oplocený komplex, kde musíte ukazovat svoje ID
při vstupu. Kampus má několik desítek budov, kaváren, jídelen, kolejí, supermarket,
knihovnu, lékaře a i jezero se zde nachází.
Dneska byl jen takový
seznamovací a administrativní den, ale bylo fajn poznat několik erasmáků.
Jinak jsou tady, jako všude jinde, moc milí lidé. Měl k nám proslov prezident a viceprezident univerzity. Pan prezident nám dokonce nadiktoval
svoje soukromé telefonní číslo, že se na něj můžeme kdykoliv obrátit, docela sympaťák. Následuje „přednáška“ o turecké kultuře, u které mne
mile překvapí její pojetí, je totiž založená na různých výzkumech a komparacích
Turecka s jinými zeměmi. První dojmy ze školy: kampus je super, ta
vzdálenost by taky šla, jen cena za dopravu je trochu přehnaná, cesta tam a
zpět mne stála okolo 280 Kč. Takže jsem se rozhodla, že do školy budu jezdit
pouze jedenkrát týdně, oželím turečtinu a zkusím si najít nějaký kurz ve městě,
zkrátka problém yok (není).
 |
| Noví spolužáci z Itálie |
 |
| Kampus |
 |
| Hlavní budova - SABANCI UNIVERSITESI |
0 komentářů